Měsíc: Prosinec 2008

Dostala jsem cukřenku. Takovou věc už jsem si dlouho přála. Můžu si v kuchyni nalít čaj a donést si hrnek s čajem rovnou do obývacího pokoje, aniž bych musela myslet na to, že si musím čaj také osladit, abych se nemusela pro cukr vracet do kuchyně. Nejdřív se mi to zdálo jako neuvěřitelné ulehčení práce. Pak jsem ale zjistila, že po nalití čaje si musím vzpomenout, že mám v obývacím pokoji cukr již připraven a neměla bych sahat na velkou nádobu s cukrem, která se nachází v kuchyni, aby měla cukřenka plné uplatnění. Tím se ovšem stala příprava čaje trochu stresující. Naliji čaj, vytáhnu velkou nádobu s cukrem,
vzpomenu si, že mám v obývacím pokoji cukřenku, vynadám si, že jsem trouba, když na to stále zapomínám, vrátím nádobu zpátky na místo a potom teprve odcházím s čajem do pokoje, kde si ho mohu konečně osladit. Tím se mi dostává do přípravy nápoje, který mi slouží k navození příjemné atmosféry, která začíná již poklidnou přípravou nápoje, neblahý prvek. Budu asi muset ještě vynaložit úsilí k optimalizaci celého procesu přípravy, aby přinesl maximální požitek.