Nakupování oblečení mě moc nebaví. Vlastně téměř vůbec. Ne, že bych nerada nosila nové, hezké, dobře padnoucí oblečení, ale samotný proces chození po obchodech, vybírání a zkoušení oblečení mě dokáže rozladit až rozčílit. Velký problém jsem vždy měla s kalhotami. Je jich na výběr málo a většinou mají podivný tvar, který mi nesedí. Když jsem jednou takhle roztrhala poslední nositelné kalhoty a šla nakupovat nové, vlezla jsem do malého obchodu specializovaného na džíny. Uvítal mě tam milý pán, který mi nabídl k vyzkoušení všechny možné džíny všech tvarů a velikostí, a já si kupodivu vybrala. Příště jsem tam šla zas. A potom zas. A zas.
Naposled dnes. Byl tam ten stejný pán, moc se nevyptával a vyložil na pult asi milion kalhot. Nechal mě všechno v klidu vyzkoušet, nekecal mi do toho, nosil mi další velikosti, když jsem si přála. A taky jsem si nakonec vybrala, dokonce dvoje. Pamatoval si mě a před placením mi nabídl ne úplně malou slevu, i když nemusel, protože jsem se stejně už chystala celou sumu zaplatit. Odcházela jsem s dobrým pocitem a skoro vůbec mi nevadí, že do výplaty budu jíst asi jen slimáky. Takových obchodů a milých pánů by mělo být víc. Hodil by se mi hlavně obchod na čepice. S těmi je vždycky problém.