Muzejní noc

Po dlouhém rozmýšlení, které muzeum si vybrat, jsem se vydala na Pražský hrad. Ačkoli elektrická koloběžka v technickém byla taky lákavá. Na hradě byla výstava obrazů Zdeňka Buriana. Tam byly samozřejmě známé pravěké obludy, které mi připomněly, že to byl právě Zdeněk Burian, kdo mi vtiskl do mozku svoji představu těchto zvířat, která zůstane navždy stejná. Taky jsem si zavzpomínala na dobrodružné knížky – Verne, May, Grey atd. Ale co se mi líbilo nejvíc byl Burianův autoportrét. Burian se štětcem, barvami kouká do obrazu.
Další výstava na programu byl Příběh pražského hradu. Moc pěkné a zajímavé prostory, sice jsem to jen tak prolítla, protože mě historie zas až tak nebere, ale stálo to za to. Nakonec jsem prošla starý královský palác. Rudolf druhý tam pobíhal s psíkem.
Chtěla jsem ještě mrknout do národního, ale po procházce po Karlově mostu, kde mě zase znechutily spousty turistů a potěšila krása Prahy, jsem byla příliš unavena a ujížděla domů na moji milovanou Suchdol (ani nevím, zda je to ta Suchdol či ten Suchdol).