Vyzvědači

Včera jsem měla smůlu na různé dotazovače a náborníky. Nejdřív mě zastavili dva křesťani a zvali mě na seminář o Bibli. Můj přívětivý úsměv, kterým jsem je vítala v domnění, že mi třeba chtějí nabídnou výhodnou slevu nebo něco podobnému, okamžitě po jejich vyjádření ztuhl. Hned jsem od nich odešla, protože tyhle usměvavé, přívětivé, dobrosrdečné spoluobčany, kteří na mě mluví srdečným hlasem a přitom mi něco vnucují, nemám ráda. Škoda, že jsem se nezmohla na nějaký rádobyvtipný komentář, že vyznávám satanismus a podobně. V metru se na mě jako snad každý týden vrhl mladík s dotazem, zda mám telefon. Já jsem na něj již poučeně vyhrkla „PaušálVodafoneOdepiš” a odcházela, protože mi nikdy po těchto výzvědách nic nenabídli. Jednou se dokonce jeden sprosťák na mě podíval a poté prohlásil „Tak to bude Odepiš”.
Co se děje ve škole – čtyřdenní kurz mám za sebou. Bylo to docela hektické, ale velmi záživné. A navíc mám první 2 kredity do letního semestru. Vůbec bych se nezlobila, kdyby to tak hladce šlo i dále. Bohužel teď začne to nejhorší – dodělat ty zatracené 4 bakalářské zkoušky, kvůli kterým budu muset prodloužit studium bakaláře o další semestr.