Po dlouhém rozmýšlení, které muzeum si vybrat, jsem se vydala na Pražský hrad. Ačkoli elektrická koloběžka v technickém byla taky lákavá. Na hradě byla výstava obrazů Zdeňka Buriana. Tam byly samozřejmě známé pravěké obludy, které mi připomněly, že to byl právě Zdeněk Burian, kdo mi vtiskl do mozku svoji představu těchto zvířat, která zůstane navždy stejná. Taky jsem si zavzpomínala na dobrodružné knížky – Verne, May, Grey atd. Ale co se mi líbilo nejvíc byl Burianův autoportrét. Burian se štětcem, barvami kouká do obrazu.
Další výstava na programu byl Příběh pražského hradu. Moc pěkné a zajímavé prostory, sice jsem to jen tak prolítla, protože mě historie zas až tak nebere, ale stálo to za to. Nakonec jsem prošla starý královský palác. Rudolf druhý tam pobíhal s psíkem.
Chtěla jsem ještě mrknout do národního, ale po procházce po Karlově mostu, kde mě zase znechutily spousty turistů a potěšila krása Prahy, jsem byla příliš unavena a ujížděla domů na moji milovanou Suchdol (ani nevím, zda je to ta Suchdol či ten Suchdol).
Ekonomie
Ekonomie je to nejhorší, co může být. Zvláště, pokud se člověk už potřetí učí to samé a má na to skoro alergii. Nicméně mi to všechno připadá naprosto nelogické, zlatá matematika.
V domě probíhají čilé práce, zvuk vrtačky už ani nevnímám. Kořen rekonstruuje byty uvnitř domu, což mi taky připadá trochu nelogické, protože by měl nejdřív zrekonstruovat základy domu, střechy, zdi atd., aby mu to všechno nespadlo na hlavu. Však mám taky jisté obavy, když slyším pod nohama kladivo, abych se nepropadla se vším příslušenstvím do sklepa. I když by se to trochu hodilo, to by nám možná Kořen nezadržoval kauci a nechal nás v klidu odstěhovat se do nějakého krásného, levného bydlení, na něž jistě máme právo po půlročních útrapách. Avšak zákony ekonomie jsou neúprosné.
Infekce
Tak mám v sobě všechny možné bakterie. Ve střevech na mně parazituje campylobacter, na obličeji mi našli zlatého stafylokoka a ještě mám prý infekci močových cest. Ani jsem nevěděla, že takové věci existují. Bohužel mě nepostihla infekce učební nálady. Zato infekce jarní vzrušivosti stále neodchází a představy o skupinovém sexu se studenty Zemědělské univerzity jedoucí ve stejném autobuse jako já na Suchdol či ze Suchdola jsou stále aktuální.
Krásné počasí mě žene s učením do suchdolských luk a hájů. Bohužel z takovýchto nálad vždycky zůstane zoufalé hledání lavičky, na které bych se mohla uvelebit a v klidu se učit. V našem okolí se zřejmě lavičky nevedou, takže potom, co si udělám velkou procházku a předsvědčím se, že lavičky tu stále nejsou, vracím se zklamána tím, že jsem se nedostala k učení, ale za to povzbuzena krásnou procházkou.
K obědu jsem si dnes dopřála rýži se solí, vynikající jídlo, zvláště pokud je soli skoro více než rýže. Doufám, že z toho byl milý campylobacterek nadšen.