Naše výlety

Včera jsme sebrali auto a vydali se na Křivoklát. S mojí maminkou a H. jsme se prošli po hradě s počátky ve 12. století. Paní průvodkyně prokládala svoji řeč občasnými vtípky, které sice nebyly špatné, ale v jejím podání zněly jako by nám je předkládala z povinnosti a bylo jí úplně fuk, jestli nás pobaví. Byla také nelítostná k dětem. Když se jedno nerozvážné dotklo prastaré truhly patřící jedné z nejkrásnějších dřívějších obyvatelek hradu, vytasila se na něj s poznámkou, že je na truhle jed a až si milé děťátko olízne ručičky bude hledat nejbližší toaletu.
Dnešní cesta nás dvakrát vedla před Vltavu. Vyzkoušeli jsme přívoz, který byl zprovozněn v Sedlci po téměř 20ti letech. Nadšený přepravce jezdil skoro s každým jednotlivcem sem a tam, ač podle jízdního řádu to mělo být o víkendu jedenkrát za hodinu. Druhý přívoz, poblíž Roztoků, už jezdil podle zaběhaného řádu po půl hodině. V Roztokách jsme kvůli spěchajícímu H. neobjevili mnoho krás, až na malý zámeček, v jehož pozadí se rýsovala vodárenská věž.
Příjemně namáhavě-odpočinkový víkend je za námi a zítra opět všední pracovní realita. brrr