Pár let po rozvodu mohu shrnout pár praktických poznatků ze samostatného bydlení, abyste věděli na co se připravit, kdybyste se do podobných bláznivin pustili:
Oběd se sám neuvaří, je třeba ho vždy včas objednat. Nevím, jak to lidé dřív dělali bez služby Dáme jídlo.
Nikdo vás neupozorňuje na zvýšenou míru znečištění bytu a nikdo vás nenutí ke společnému úklidu v den, kdy zrovna nemáte náladu (což je skoro vždy).
Je dobré si dát do kalendáře alespoň jednou za čtvrt roku upomínku, že je bezpodmínečně třeba uklidit.
Nikdo vám nepřipomíná, že je třeba vyprat, takže neustále nakupujete nové ponožky a spodní prádlo, protože dochází. A pak jednou za tři měsíce vyperete a z toho šíleného množství ponožek a prádla, které musíte pověsit, se málem zblázníte. Po nějaké době ale zjistíte, že věšení prádla je nejlepší doba na poslouchání audio knih, takže je to vlastně v pohodě. Čím víc prádla, tím víc knih.
Nikdo vás nevykope každou sobotu z postele s tím, že je čas na vaření, výlet nebo návštěvu rodičů, takže úplně promarníte minimálně jeden den víkendu válením se a nicneděláním.
A jedna děsivá věc z poslední doby – nikdo vám každý den nepřipomíná, že je čas jít do kina na Star Wars, protože za chvíli už bude pozdě. A pak najednou zjistíte, že v místním kině ho předevčírem přestali dávat s titulky a už vysílají jen verzi s dabingem. Takže je všechno ztraceno.